Raptor
Název této recenze by správně měl znít - recept na výrobu dokonalého vraždícího mutanta. Přestože se film jmenuje Raptor, což vám nezbytně asociuje masožravého druhohorního ještěra, ve filmu se prohání cosi, co se mu sice dost podobá, ale chová se to jako nenažraný otesánek (přestože dosahuje velikosti i hmotnosti člověka).
V úvodu jsem zmínil recept, viďte? Režisér filmu se neobtěžoval s vymýšlením originálního postupu a tak jednoduše vzal osvědčené prvky z jiných zvířecích hororů a naházel je do jednoho pytle. Takže: vezměte si jedovatého hada, nacpěte do něj dostatek růstových hormonů a nechte klíčit pod radioaktivními paprsky, dokud nedosáhne kýžené formy.
Co se děje týče, tak ten je maximálně prostý. V úvodu jsme svědky „záhadné“ vraždy tří, mírně řečeno opilých, studentů kdesi v Utahu. Než se stačí policisté v čele s šerifem Jimem Tannerem (hraje ho sám velký režisér Eric Roberts) a půvabnou kolegyní Barbarou (Melissa Brasselle) vzpamatovat, objeví se další vraždy – řidič náklaďáku převážející slepice, policista, přítel šerifovy dcery, a tak dále. Zkrátka první polovinu filmu se vraždí jako na běžícím páse.
Zatímco policisté marně pátrají po neznámém vrahovi, ve výzkumném ústavu doktora Hyda (příhodné jméno, není-liž pravda) vesele klonují další dinosaury. Když konečně padne stín podezření na Hydovu továrnu, děj se začíná překotně hrnout kupředu. Hyde poskytne šerifovi a jeho kolegyni krátkou poznávací exkurzi, a poté je uvězní, protože toho překvapivě vědí víc, než je zdrávo.
Současně přichází z Pentagonu příkaz k okamžitému zastavení veškerých experimentů. Protože však Hyde nechce poslouchat, je vysláno vojenské komando, aby veškeré jeho problémy vyřešilo…
Režisér se viditelně inspiroval sérií Vetřelců. Souboj Tyrannosaura s vysokozdvižným vozíkem s šerifem na palubě jako by z oka vypadl závěrečné scéně z druhého dílu Vetřelců (jistě nemusím psát které), ostatně likvidace několika vojáků v ústavu vám určitě přijde velmi povědomá.
Sečteno a podtrženo, Raptor je jen další z variací na stokrát omílané téma střetu lidí s vyhynulými ještěry. Jedním z jeho mála pozitiv je, že nad ním nemusíte vůbec přemýšlet a je shlédnutelný v kteroukoli denní i noční dobu.
Martin Lochman
Irvin
(Irvin, 17. 1. 2007 17:35)