Půlnoční cirkus
Lucie Merunková
Otevřely se dveře a množství dychtivých dětí a jejich rodičů se vhrnulo dovnitř, do šapitó. Zaplatili, aby shlédli poslední představení Půlnočního cirkusu. Třešničkou na dortu mělo být velké překvapení přesně o půlnoci. Hned potom cirkus odjíždí.
Když už byli všichni usazeni na svých místech, světla se zamířila na jediné místo. Přesně doprostřed manéže. Hlas z amplionu, při kterém se všem zježily chlupy, oznámil, že na scénu přichází cvičitelka psů, Sára. Ozval se potlesk, do manéže vběhlo pět načančaných pudlů a za nimi vešla i jejich cvičitelka. Pod jejím dohledem přes sebe skákali, chodili po zadních, prosili a předváděli jiné kousky. Lidé, jako zhypnotizovaní sledovali vystoupení. Cirkus je svým kouzlem dostal. Když představení skončilo, ozval se mohutný potlesk.
A tak amplion ohlašoval další vystoupení, klauny, provazochodce, artisty, tanečnice, krasojezdkyně i krotitele dravých šelem a mnoho dalšího.
Teď však začal jinak: „Vážení hosté, právě se vám naskytne výjimečná příležitost. Projít se po laně, samozřejmě zajištěn, s naším profesionálem za zády. Kdo má odvahu to zkusit? Je tu někdo takový?“
Po tomhle proslovu se rozhostilo ticho, jen se všichni rozhlíželi, kdo zvedne ruku. Pak se v první řadě přihlásil asi dvanáctiletý chlapec. Rodiče se na něj jen šokovaně podívali, ale nezastavili ho. To už ho však provazochodec vyzvedl z hlediště a zavedl pod žebřík vedoucí nahoru k lanu.
„Podívejte se na toho chlapce. Jako jediný má odvahu to zkusit. Je tu ještě někdo jiný?“ zeptal se.
Ticho. Ticho jako v hrobě.
Provazochodec postrčil chlapce k žebříku a vylezl za ním nahoru. Stanuli na plošině, kde artista chlapce zajistil a něco mu pošeptal. Kluk, teď už trochu roztřesený, přikývl. Opatrně stoupl na provaz a udělal první krok. Provazochodec ho zezadu držel za ruce a vedl. Bez větších problémů došli až doprostřed lana., ale tam se chlapec zastavil. Celé hlediště na něj strnule zíralo a sem tam se ozval šepot. Chlapec se nahoře na laně začal třást a kývat ze strany na stranu. Když už hrozilo, že se spadne, vypadalo to, jakoby ho nějaké síly vytáhly nahoru a uklidnily. Pak už v klidu došel chlapec s provazochodcem až na konec a mohl se posadit zpět na místo.
A znovu se ozval ten hlas z amplionu: „Vážení, teď vás poprosím, abyste se přesunuli ven, protože půlnoční překvapení se bude konat před cirkusem.“
Lidé se hned začali hrnout pryč. Všichni už stáli venku, ale nikde žádní artisté nebo někdo jiný. Pak ale zazněly fanfáry a zpod cirkusu vyšlehly plameny. Různobarevné, vysoké i nízké. Pak začal i ohňostroj. Petardy, nádherné světelné efekty, ale potom se ozvala obrovská rána a všechno se najednou zahalilo kouřem. Lidé se zmateně rozhlíželi, ale to, co hledali, bylo pryč.
Cirkus se znovu vydal na cestu.